Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Musíme si pomáhat

6. 08. 2009 19:50:00
Tak mi opět moderátor Událostí a komentářů Jakub Železný položil obligátní otázku. Zda mně, coby signatáři Charty 77, nevadí působení Jiřího Komorouse v policii, potažmo na ministerstvu vnitra. Nechci se nyní zabývat touto již mnohokrát diskutovanou kauzou, vysvětlováním, či omlouváním, chci se zastavit u velmi jednoduchého a někdy až nebezpečně zploštělého pohledu mladší generace pana Železného na dobu totality a její následky. Samozřejmě se na nikoho nezlobím, tato generace za to nemůže, zažili konec totality a velmi k němu přispěli, ale chybí jim hlubší poznání let 50., naděje let 60. a normalizace let 70. Konec 80. let již byla selanka. Uvedu tři životní příběhy, které se mi staly, jména pochopitelně vynechám.

Příběh I.

Píše se rok 1978, pozbyl jsem státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, na krku mám trestní stíhání, hledám nějakou práci. Nepomýšlím příliš vysoko, dělal bych skladníka, cokoliv co bych uměl. Volných míst bylo inzerováno velmi mnoho, tři měsíce jsem obcházel různé podniky a všude se setkával se stejnou reakcí: "Ano potřebujeme, ale vás vzít nemůžeme, nechceme mít problémy." Až jsem přišel do podniku Potraviny Brno, kde hledali závozníky, a příslušný náměstek ředitele mne přijal. Byl to bývalý voják, samozřejmě velmi kovaný komunista a ten mi řekl: "Měli jsme tady velkou rozkrádačku, vy krást nebudete, já vás přijímám." Později jsme se dokonce spřátelili, i když z toho měl nějaké problémy.

Příběh II. - trochu smutný

Ze závozníka jsem povýšil na řidiče, skládám zboží u jedné prodejny v centru Brna a vidím po chodníku přicházet svého spolužáka, kněze. Jakmile mne spatřil, přešel na opačný chodník a nereagoval ani na moje zavolání. Bál se se mnou zastavit a promluvit. Scéna z evangelního příběhu o Samaritánovi jako vyšitá.

Příběh III. - smíšený

Nastěhovali jsme se do Rajhradu, malého městečka a hned jsem byl předvolán na tehdejší MNV, kde mě tajemník peskoval, co jsme si to dovolili se k nim nastěhovat, že budou mít problémy atd. Jiná byla situace v ulici, kde jsme bydleli a kde nás všichni sousedi přijali velmi otevřeně a velmi často nám pomáhali hlídat děti, či skládat uhlí. Smíšený příběh je také o tom, že mezi těmito sousedy byl jeden důvěrník StB, který pečlivě zapisoval a hlásil návštěvy, které k nám jezdily.

Takoví jsme byli, taková byla naše společnost.

Poselství Charty 77 nebylo o snaze svrhnout režim, na to jsme v tu dobu nemohli ani pomyslet, ale o probuzení lidí, kteří byli normalizační dobou zlomeni, o naději ve změnu poměrů, kde lež se stávala běžnou normou, spravedlnost byla fikcí a vládla hloupost a loajalita. Byla to snaha nabídnout jiné hodnoty a nenechat se zotročit za cenu jedné fronty měsíčně na banány a dovolené u Balatonu (samozřejmě jenom pro ty vyvolené, co dostali výjezdní doložku).

Byla to víra v lepší společnost, v probuzení lidí, která se nakonec naplnila. A musím dodat, že nejde o skončený proces, neboť všechno je to o lidech, o jejich vůli žít pravdivě, obětovat něco ze svého já, snaze poznávat, co je hodnotné a něco pro to udělat. Nemohu a neumím hodnotit minulost černobíle, protože, takoví jsme byli, umím a chci věřit, že můžeme být lepší a v tom si musíme pomáhat.

Autor: František Bublan | čtvrtek 6.8.2009 19:50 | karma článku: 35.38 | přečteno: 3433x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 363 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 2415 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 629 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3869
Narodil jsem se v roce 1951 v Třebíči. V roce 1969 jsem začal studovat na Vysoké škole zemědělské, studium jsem nicméně po dvou letech ukončil a nastoupil jsem na Teologickou fakultu UK. Po absolutoriu v roce 1976 jsem začal působit jako duchovní. Po podpisu Charty 77 v květnu 1977 jsem začal mít problémy s StB, které o rok později vyústily k odnětí výkonu duchovenské činnosti a dokonce v obvinění z protistátní činnosti. Začal jsem tedy pracovat jako řidič. Po revoluci v roce 1989 jsem po krátkém váhání nastoupil do státních služeb, nejdříve do dnešní BIS, kde jsem pracoval deset let a v roce 2001 jsem byl jmenován ředitelem civilní rozvědky. V roce 2004 přišla nabídka na post ministra vnitra a následně nabídka od ČSSD, abych kandidoval do Poslanecké sněmovny v roce 2006 jako lídr kraje Vysočina. V současné době vykonávám funkci předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost a také jsem stínovým ministrem vnitra. Osobní zájmy jdou již mnoho let stranou, nicméně pokud je to možné relaxuji


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.