Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Duch Ústavy versus Ústavní soud

11. 09. 2009 11:11:17
Diskuze kolem ústavního zákona, kterým parlament stanovil konec působení své současné dolní komory a chtěl tak ukončit trápení politické scény, má mnoho podob a ještě více různých názorů a právních výkladů. To se samozřejmě projevilo i v jednání Ústavního soudu, nejvyšší to soudní instanci. Nebudu se pouštět do právních rozborů a odpovědí na otázky, zda může Ústavní soud rozhodovat o ústavním zákonu, zda je jednorázový a zcela určitě účelový zákon správný a možný, zda je to veřejný zájem a co to je veřejný zájem. Chci se zamyslet nad tím, k čemu máme Ústavu a co by měl každý její zákon splňovat.
Především Ústava není a nemůže být nějakou závorou či zdí, nesmí mít charakter zákazů a omezení. Ústava se svojí Listinou základních lidských práv dotýká každého jedince, dává mu jistotu důstojného života a současně řeší společenské poměry, aby dala do souladu demokratické principy řízení státu a svobodný život jednotlivce. Vyjádřit slovy soulad všech zásadních principů je velmi těžké, proto se často užívá termín „duch Ústavy", čímž se chce vyjádřit nedokonalost slovních vyjádření, které nemohou vždy přesně vystihnout chtěnou myšlenku.

V závěrečné části starozákonní knihy Deuteronomia je nádherný verš, týkající se smlouvy s Hospodinem, tedy základního zákona:

„Neboť přikázání toto, které přikazuji tobě dnes,
není skryté před tebou, aniž jest vzdálené od tebe.
Ale je velmi blízko v ústech tvých a v srdci tvém,
abys podle něho mohl činiti.
Hle, předložil jsem tobě život a dobré, smrt i zlé....
Vyvol tedy život ...."

Nechci vedle sebe stavět starozákonní smlouvu a naši Ústavu, dovolím si však vyslovit myšlenku, že i naše základní zákony jsou cestou k životu, nabídkou k dobrému soužití občanů tohoto státu a návodem, jak tento stát dobře a spravedlivě spravovat. Duchem Ústavy určitě není a nemůže být striktní dodržování slov a slůvek, ale nabídka toho, co je pravdivé a vede k lepšímu životu. Prodlužování politické nejistoty, napětí ve společnosti a její polarizace určitě k lepšímu životu nevede. Obávám se, že zdi Ústavního soudu jsou příliš tlusté a okna zavřená, takže duch Ústavy s těžko dostává dovnitř. Snad zavane někde jinde, nebo jindy.

Autor: František Bublan | pátek 11.9.2009 11:11 | karma článku: 12.47 | přečteno: 1362x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 363 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 2415 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 629 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3869
Narodil jsem se v roce 1951 v Třebíči. V roce 1969 jsem začal studovat na Vysoké škole zemědělské, studium jsem nicméně po dvou letech ukončil a nastoupil jsem na Teologickou fakultu UK. Po absolutoriu v roce 1976 jsem začal působit jako duchovní. Po podpisu Charty 77 v květnu 1977 jsem začal mít problémy s StB, které o rok později vyústily k odnětí výkonu duchovenské činnosti a dokonce v obvinění z protistátní činnosti. Začal jsem tedy pracovat jako řidič. Po revoluci v roce 1989 jsem po krátkém váhání nastoupil do státních služeb, nejdříve do dnešní BIS, kde jsem pracoval deset let a v roce 2001 jsem byl jmenován ředitelem civilní rozvědky. V roce 2004 přišla nabídka na post ministra vnitra a následně nabídka od ČSSD, abych kandidoval do Poslanecké sněmovny v roce 2006 jako lídr kraje Vysočina. V současné době vykonávám funkci předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost a také jsem stínovým ministrem vnitra. Osobní zájmy jdou již mnoho let stranou, nicméně pokud je to možné relaxuji


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.